Je třeba napravit škody, které napáchala minulá, pravicí ovládaná sněmovna!

1. ZÁKON O EXEKUTORECH. S nadsázkou řečeno za nezaplacenou jízdenku v MHD nebo poplatek v nemocnici může kdokoliv přijít o střechu nad hlavou. Co bylo křiku kolem zákona o vyvlastňování-za náhradu a cenu v místě obvyklou- ve prospěch veřejného zájmu. Přitom se o této možnosti vlastník dovídá včas a může se odvolávat v řízení i u soudu. Při exekuci je poslední kdo se o tom doví a vyvlastní ho exekutor-soukromník!

2. ZÁKON O INSOLVENCI. Mnozí jsme viděli reportáž v TV Prima. Kdokoliv, prostým podáním na poště a poměrně snadným zneužitím identity může poslat během 24 hodin kteroukoliv firmu do insolvence. A když se naše soudy po čase ujmou své povinnosti, znovu se odvolá a insolvence (postižený se nemůže zúčastnit výběrových řízení, má poškozené jméno u obchodních partnerů) uběhne mnoho měsíců.

3. ZÁKON O KATASTRU NEMOVITOSTÍ. Každý náš sebemenší účet je v bance přísně chráněn bankovním tajemstvím. Do katastru nemovitostí (KN) může nahlédnout kdokoliv, stáhnout si výpis a zúčastnit se případného správního řízení při změně majitele. Snadno – bez osobního kontaktu s KN- může dojít opět ke zneužití identity, do týdne k novému zápisu a v krátké době převedení na jinou osobu, která nabývá věc „v dobré víře“.

4. ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH. Preferuje nejnižší cenu až do stadia, kdy může stavba ohrozit uživatele. Jakékoliv i korektní podmínky v zadání jsou neprodleně zpochybňovány.

5. ZÁKON O SOCIÁLNÍM BYDLENÍ. V bytové politice respektovat a podporovat nejen nájemní bydlení, ale i sociální, družstevní, startovací byty pro mladé, bydlení pro postižené, pro seniory, obecní bydlení ap. Tak zvané ubytovny, nahrazující sociální byty podporovat jen pokud budou v rukou státu, nebo obce ( podpora na bydlení se tak vrátí a bude využita na údržbu a správu). Znovu vydat vyhlášky vymezující, co je bydlení hygienicky závadné a nebo technicky nevyhovující.

6. OBČANSKÝ ZÁKONÍK. V úvodním paragrafu stanoví, že soukromé právo je nezávislé na veřejném. Jakékoliv individuum může tak nekonečně napadat jakoukoliv veřejnou zakázku, státu, nebo samospráv.

Tento výčet je jen úzkým náhledem jen do jednoho rezortu veřejné správy. Jsou i další, neméně naléhavé ve zdravotnictví, sociálních službách, školství atd.

Dovolím si navrhnout ještě dvě aktuální legislativní, možná i ústavní, iniciativy:

1. Najít hranici mezi mocí zákonodárnou, samosprávou a mocí soudní - mezi exekutivou a justicí- mezi demokracií a spravedlností. Otázka zní: kdy je demokraticky zvolený orgán ve svém usnesení suverénní a nezávislý?

2. Vrátit na původní hladinu povinnost platit DPH živnostníky a drobnými podnikateli, z 1 milionu na 2 miliony. Tedy zvýšit strop tak, aby ti opravdu malí a drobní nebyli neúměrně zatěžovaní

Ing. Jan Slanina, kandidát do PS ČR.
22. října 2013